Emil Juliš (1920—2006) patřil podobně jako Orten, Blatný a Kolář k velkým básníkům válečné generace, jejichž tvorba mohla do roku 1989 vycházet jen s přestávkami a velkými obtížemi. Na konci padesátých let a v letech šedesátých náležel k představitelům experimentální poezie. Od sedmdesátých let se vracel k tradičnímu typu básnictví, stále soustředěn k existenciální a civilizační problematice s vyhrocenými etickými otázkami. Edice Julišovy poezie obsahuje básnické knihy Progresivní nepohoda, Krajina her, Vědomí možností, Nová země a Blížíme se ohni. Edice a komentář Michal Kosák. sakriti opis