Všeobecná státověda se na rozdíl od politologie, jež je disciplinou sociologickou, soustřeďuje na formální a normativní stránku politických, resp. mocenských institucí. Od ústavního práva se liší stupněm obecnosti teoretických modelů, které vytváří, jakož i principů, které definuje. Liší se ve většině případů i šířkou vymezení zkoumaného předmětu (zahrnujícího i obecné otázky moci, politiky, politického systému, svobody, morálky, ap., a to v kontextu s existencí a fungováním státu). Konečně se od ústavního práva liší i spektrem aplikovaných metod, zahrnujícím též metody historické, sociologické, případně antropologické, psychologické, nebo statistické. Kniha si klade za cíl být především pomůckou při studiu základních pojmů státovědného myšlení a východiskem pro další, hlubší uvažování o státovědné problematice pro ty, jimž není úplně lhostejný veřejný institucionální a normativní rámec našich osobních snažení. Prostor sociálních disciplin, morální a sociální filosofií počínaje, vědou o právu a státu konče, dnes vyplnila ekonomie. Programovým směřováním knihy v reakci na noeticky omezené poznávání racionality lidského chování vytěsňující hodnoty a étos, je úsilí o užší sepjetí všeobecné státovědy s morální a sociální filosofií a s filosofií práva.