Monografie se zabývá otázkou ázerbájdžánské komunity v Íránu, největší etnojazykové menšiny v hranicích této Islámské republiky, jejíž evoluci zkoumá v kontextu bezpečnostní architektury kaspicko-středovýchodního areálu.
Pro bližší pochopení této ve světové odborné literatuře téměř neprozkoumané problematiky text obsahuje představení etnické a náboženské identity íránských Ázerbájdžánců, turkofonní komunity, jejíž většina se hlásí k ší'itské odnoži islámu. Zaměřuje se rovněž na historický vývoj této komunity v Íránu se zvláštním zaměřením na poslední dvě desetiletí, a analyzuje aktuální situaci v regionu s akcentem na emancipační hnutí etnických Ázerbájdžánců v Íránu.
Z mezinárodního hlediska je v textu rozebrána pozice klíčových lokálních i mimoregionálních mocností, které jsou pro bezpečnost Islámské republiky Írán důležité, a jejich vztah k íránským Ázerbájdžáncům a Íránu samotnému se zvláštním zaměřením na bezpečnostní problematiku. sakriti opis