Publikace je věnována přístupům, které v rámci soudobé sociologie rozvíjí systémová teorie. Představy o sociálních systémech prošly v dějinách sociologického myšlení několika fázemi. Počátky jsou spojeny s pojmem sociální organismus (H. Spencer) a s paradigmatem části a celku (E. Durkheim). V další fázi byla Talcottem Parsonsem vyzvednuta jako klíčová diference systému a okolí. V 70. letech 20. století přinesla výrazný posun koncepce autopoietických systémů Niklase Luhmanna. Soudobé postparsonsovské teorie sociálních systémů hledají inspiraci v teorii komplexity a chaosu, v oblasti nových médií, komunikačních sítí a soudobých technologií. sakriti opis