Šótecu (1381–1459) byl posledním významným představitelem básnické formy tanka. Buddhistický mnich ze samurajského rodu, jeden z nejplodnějších autorů v historii japonské literatury, jehož osobní sbírka Šókonšú (Kořeny trávy) zahrnuje dvacet tisíc básní, je českému čtenáři díky přebásnění Zdenky Švarcové a Zdenka Gerycha představen vůbec poprvé. Výbor ze Šótecuových veršů je klasicky uspořádán do čtyř oddílů podle ročních období. Typické motivy japonské poetiky se v básních spojují s motivy marnosti a pomíjivosti vlastními buddhistické životní cestě. Kniha volně navazuje na předchozí svazky vzniklé ve spolupráci Z. Švarcové a Z. Gerycha – verše Ono no Komači (Do slov má láska odívá se) a mnicha Saigjóa (Odstíny smutku). Knihu doprovází zasvěcený doslov o autorovi a ilustrace. sakriti opis