Druhým číslem (2011), pokračuje proces transformace někdejšího sborníku HAMU (vycházel od roku 1959), do podoby recenzovaného odborného časopisu. Název periodika setrvává sice u tradičního titulu Živá hudba, jeho podtitul, "Časopis pro studium hudby a tance" však naznačuje, že posláním časopisu je rozšířit dosavadní spektrum českých odborných periodik tohoto zaměření o další titul se specifickým zaměřením na oblast muzikologie a choreologie. To jsou dvě základní oblasti uměleckých i vědeckých aktivit na Hudební a taneční fakultě AMU. Živá hudba se snaží přinášet, prozatím s roční periodicitou, materiály z oblasti hudební a taneční vědy. V muzikologické části preferuje badatelské oblasti dosavadními českými muzikologickými časopisy nereflektované nebo reflektované jen nepatrně. Konkrétně se jedná především o tyto oblasti: hudební teorie včetně teorie interpretace, etnomuzikologie, organologie včetně etnoorganologie, hudební historiografie s akcentem na dějiny hudby 20. a 21. století, hudební estetika, hudební psychologie a hudební management. V choreologické části jsou publikovány problémově koncipované příspěvky ze všech oblastí choreologie a etnochoreologie včetně širokého spektra témat historických vzhledem k tomu, že pro oblast výzkumu tance v Česku zatím neexistuje žádné jiné specializované vědecky zaměřené periodikum. Živá hudba rozšiřuje prostor pro publikační aktivitu doktorandů a pedagogů HAMU, je nicméně časopisem otevřeným pro všechny zájemce o publikování z České republiky i ze zahraničí. Druhé číslo Živé hudby přináší na celkem 176 stranách šest studií a statí z oborů muzikologických a choreologických, zajímavou stať k problému nonverbálního projevu dirigentů, recenze dvou významných nedávno vydaných monografií (M. Kabeláč, E. Schulhoff), zprávy z konferencí a festivalů, připomínky jubileí významných osobností a nekrolog za prof. J. Smolku. Texty jsou doplněny ukázkami moderních grafických partitur. sakriti opis