Jitka N. Srbová sestavila výbor z více než třiceti let tvorby Milana Hrabala (knižně debutoval v roce 1981). Její snahou bylo představit pevnou páteř Hrabalovy tvorby, obsáhnout jeho výrazovou rozmanitost, ale zároveň zachytit kontinuitu jeho autorského rukopisu.
Básnická tvorba Milana Hrabala neohromuje formální zaumností, nesnaží se získat čtenáře exotikou popisovaného. Ale k ohromení přece dochází: tichému a osobnímu. Ve svých nejvýraznějších básních se tento severočeský autor bytostně odevzdává textu; citová vypětí či bolestivé životní uzly zachycuje s nahou upřímností v introspekci i portrétech nejbližších lidí, jeho příběhy gradují v několika střídmých verších. Dramata, spíš naznačovaná než plně prozrazovaná, se nedemonstrují. Odehrávají se uvnitř textů, čekají na čtenářovo soustředění a ochotu být účasten, vstoupit do děje.
Většina zařazených básní vyšla již dříve v samostatných sbírkách, některé pocházejí z málopočetných a časopiseckých vydání či soukromých tisků, které jsou čtenáři běžně nedostupné. sakriti opis