Přehodnocení paradigmatu prostoru moderní architektury je jedním z trvalých příspěvků Louise Kahna této profesi. Výkresy k nerealizovanému projektu Dominikánského kláštera (1965–1969) nabízejí intimní pohled na architekta při práci na několika zásadních otázkách architektonického prostoru, a to hledání zdrojů významu v sociální, morfologické a krajinné dimenzi. Tato studie otevírá cestu k prozkoumání Kahnova prohlubujícího se chápání prostoru skrze několik jeho nejvýznamnějších děl a předkládá nový pohled na bohatou poezii prostoru této architektury. Jakožto výsledek rozsáhlého výzkumu, bohatě ilustrovaná, včetně dosud nepublikovaného archivního materiálu a nových diagramů je tato kniha nejen ideálním úvodem do Kahnova myšlení, ale i zhodnocením díla trvalého významu.
„Domnívám se, že nejinspirativnějším bodem, ze kterého můžeme pochopit architekturu, je podívat se na místnost, docela obyčejnou místnost, jako na počátek architektury.“ Louis Kahn, 1972 sakriti opis