Výbor Temno nade mnou představuje básnickou tvorbu Irmy Geisslové (1855-1914). Autorčino dílo je dnes krystalickým svědectvím o potřebě poezie pro vlastní trvání, v tichu a samotě („Tma za mnou a tma přede mnou, / ať nikdo na mne nevidí! / Ať nikdo neví již, že jsem, / ať daleko jsem od lidí…“), o její přítomnosti ve vrstvách nepřístupných okolnímu světu a v rezignaci na jakékoli uznání či srozumění, současné i posmrtné; při méně šťastných okolnostech mohla zůstat dodnes téměř neznáma a její pozůstalost ztracena. Svou nejlepší tvorbu utajila a na její zveřejnění rezignovala. Pozůstalost Irmy Geisslové objevil až Ivan Slavík a její těžiště otiskl v souboru Zraněný pták (1978). Česká poezie a především její čtenář by byli chudší o jedno z nejpozoruhodnějších a trvalých děl.

Tma je… Úzkost hrdlo svírá,
mozek třeští v dusnu tom —
divým chvatem mrak se blíží,
v něm se skrývá blesk a hrom —

Rozsvítí se, zaburácí — —
Bůh nás milosrdně suď!
Dovolíš-li — trhám šaty,
bij, ó blesku, zde má hruď! sakriti opis