Třetí sbírka Dagmar Jugové( první Láska je host, druhá Mořská tráva) obsahuje 39 krátkých básní, napodobujících haiku, je to subtilně křehká, moderně střízlivá a věcná, místy až plachá poezie. Verše mají podobu drobných filosofických zamyšlení. Odkrývají básnířčin autonomní lyrický tvůrčí princip, známý už z předchozích sbírek, přísnou sebereflexi, v níž rezonuje i občanské uvědomění. Když umělec usiluje o překročení vlastního stínu, bývají jeho verše průzračné jako kapky rosy. sakriti opis