Obrazová retrospektivní monografie.
Petr Weigl (1939), filmový režisér, má na svém uměleckém kontě kromě řady baletních a operních inscenací (Praha, Bratislava, Mnichov, Berlín, Sevilla, Paříž) především 46 filmových titulů. Natočil je v časovém rozpětí let 1964 – 1998, od počátku sedmdesátých let se datuje jeho spolupráce se zahraničními producenty, která mu umožnila spolupráci i s význačnými světovými umělci
Za vrchol Weiglovy tvorby jsou považovány filmově ztvárněné opery. Svou schopností zbavit operu kulis jeviště a nahradit je autentickým prostorem, uměním převést obraz do hudby a hudbu do obrazu s účastí pohybu anebo slova se stal oceňovaným filmovým tvůrcem s osobitým a nezaměnitelným rukopisem.
V jeho hudebních vizualizacích – ať ztvárňují operu, melodrama, balet či hudbu neprogramní – se rozehrávají příběhy vypjatých emocí a trýznivých vášní v osudech bytostí poznamenaných lidskou nedokonalostí i odhodlaných k oběti nejvyšší.
Smrt je ve velkých příbězích přítomná, a ani Weigl se jí nevyhýbá. Je mu mírou života a důvodem zvažování nejvyšších hodnot lidského konání a bytí. Svou filmovou tvorbu režisér uzavřel. Avšak otázky podstaty umění, mravnosti, odpovědnosti a reflexe „dokonalosti“ jako hodnoty absolutní, pro něj zůstaly živé; proto je vtělil do slov. A tato kniha je jejich rekapitulací.