Tato čtivá a výjimečně přístupná kniha, sahající do oblasti neurovědy, psychologie a etiky, předkládá provokativní argument.
Tento argument je protikladný běžnému, ortodoxnímu vědeckému přesvědčení, které můžeme shrnout takto: stejně jako celý fyzický svět, i náš život, dokonce i naše vědomé „já“, je zcela podmíněný fyzikálními procesy. Žijeme v „determinovaném světě“, tudíž nejsme zodpovědní za své jednání, svobodná vůle je nesmysl a „já“ je pouhým vedlejším produktem.

Autor této kontroverzní knihy tvrdí, že je tomu právě naopak. Vysvětluje, že mysl, vytvářená fyzikálními procesy mozku, ve skutečnosti mozek „omezuje“ stejným způsobem, jako jsou například automobily omezovány hustým provozem, který způsobují.
Na příkladech ukazuje, jak determinismus nesmírně oslabuje naše pojetí lidské zodpovědnosti – umožňuje například vrahovi, aby se bránil tvrzením, že za ohavný čin nemůže on sám, ale jeho mozek.
Je tedy skutečně akceptovatelné a vědecky dokazatelné popřít podstatu lidské společnosti – osobní zodpovědnost? Jsme-li považováni za zodpovědné původce našeho konání, měli bychom být, ve světle neurovědeckých objevů, za své jednání i trestně zodpovědní? Vytváří se zodpovědnost ve vzájemném působení lidí, nebo její původ musíme hledat v našem mozku jako jednu z jeho funkcí?