Eseje této knihy, jejímž autorem je básník a filozof Josef Hrdlička (1969), vycházejí z teze, že přirozeným životním postojem člověka je osamělá chůze v krajině. Kontinuita chůze, jež může být fyzickou analogií kontinuity duševního života, otevírá způsob pohledu na věci a ukazuje některé jejich stránky, které běžně zůstanou v pozadí. Tento přístup dovoluje autorovi za pomoci četných příkladů ze světové poezie jedinečným způsobem popsat fenomény tzv. přirozeného světa, jako je čtveřice tradičních živlů, noc, hora, les, i lidskou přítomnost v eseji o tváři. sakriti opis