Severus z Ašmúnajnu otevřel ve fátimovském Egyptě rozvoj arabské křesťanské literatury v linii apologetických výkladů křesťanské nauky proti herezím i filosoficko-teologických disputací mezi křesťany a muslimy. Severovým specifikem se stalo spojení arabského prvku s křesťanským v jeho helénistické i koptské tradici a vlídná, neútočná polemika s tezemi islámu, v níž především mířil na arabskou definici křesťanských, monofyzitských článků víry. sakriti opis