Česká historiografie, zabývající se obdobím normalizace, se dosud zaměřovala zejména na činnost opozice. Jen malá pozornost byla věnována společnosti a úloze jednotlivých vrstev při pádu komunismu. Již vznikla studie o úloze tvůrčí inteligence, klíčovou roli však sehrálo i studentské hnutí, bez jehož analýzy nelze pád komunismu vysvětlit. Cílem práce je rekonstruovat vývoj studentského hnutí v letech 1969-1989 a zodpovědět otázku, zda a v jaké míře se studenti podíleli na pádu normalizačního režimu. Opírá se při tom o původní materiály StB či orgánů KSČ, o životopisná vyprávění, která vznikla v rámci projektu Studenti v období pádu komunismu, a o studentské časopisy sakriti opis