Životní příběh a vzpomínky Edith Hahnové, vídeňské Židovky, do jejíhož života krutě zasáhla 2. světová válka.
Vyprávění začíná v krásných parcích a na náměstích prosluněné a zdánlivě bezstarostné Vídně 20. let minulého století, kde Edith Hahnová vyrůstala v rodině majitele restaurace. Studovala práva, mohla být úspěšnou advokátkou či soudkyní, ale díky vnitropolitické situaci a antisemitským náladám v Rakousku nebyla v dubnu r. 1938 připuštěna k poslední zkoušce. Nepotkal jí sice osud mnoha jejích soukmenovců, kteří zemřeli ve věznicích či koncentračních táborech, ale během války přišla o maminku, o všechno. Pod cizím jménem přežila válku v Berlíně, vdala se. Po osvobození pracovala jako soudkyně v Brandenburgu. Brzy ale zjistila, že nechce žít v režimu založeném na udávání a tyranii a utekla i s dcerkou do Anglie. Po smrti druhého manžela v r. 1987 se odstěhovala do Izraele sakriti opis