Ve své sbírce Špička autor řadí texty do čtyř oddílů s ohledem na dobu jejich vzniku. Kromě toho se oddíly liší i motivicky. Zatímco básně v obou krajních částech jsou vytvořeny svobodnou reflexí a divoce rostoucí plevelnou fantazií, oddíl druhý zahrnuje i řadu rýmovaných textů o botanických druzích. Autor chtěl upozornit na některé bizarní aspekty spojující náš svět se světem planých rostlin v době prašné, v době pneumatikové. Bizarní je místy i vázaná forma. Oddíl třetí se týká básníkovy zkušenosti ze vztahu odsouzeného již předem ke krachu. Ve srovnání s oběma předchozími sbírkami zde více těží z konfliktních a zničujících soukromých zážitků. sakriti opis