„Sen je pro mě součástí života, a tak je součástí i mých textů,“ načrtává básník základní poetické souřadnice své poslední knížky Noční cesta denní krajinou, potažmo prostoru celého básnického díla. Pro Marvanovu motiviku je rovněž příznačný samotný titul sbírky: básník spontánně přechází mezi nocí a dnem, snem a reálným bytím, záznamem snu a záznamem všedních hovorů lidí. A krajina surreálně-civilistních barev, kterou se pohybuje, je krajinou sui generis, krajinou o sobě a především pro sebe: prázdným světem a nekonečným vesmírem, kterým se šíří ticho, zhmotněným prostorem a časem, z něhož jde strach, ale stejně tak jím prostupuje autorova touha tento strach zakoušet. sakriti opis