Proleterka je jméno lodi. Ukotvená v Benátkách čeká, aby převezla do Řecka skupinu ctihodných, německy mluvících turistů. Jako poslední nastupuje muž, který lehce kulhá, a jeho ani ne šestnáctiletá dcera. Mezi otcem a dcerou je naprosté odcizení, a zároveň pouto, které sahá do vzdálené a temné doby - a jako by předcházelo jejich existence. Během cesty by se dcera chtěla dozvědět co nejvíc o tom neuvěřitelně neznámém člověku vedle sebe. Ale především je netrpělivá odhalit tu druhou neznámou, jíž je sám život, o kterém až do této chvíle jenom snila. A plavba na Proleterce je předurčena k jejímu (i erotickému) zasvěcení...
Prázdninová cesta je zároveň výletem do země ustrnulých obrazů a přízraků vlastní minulosti. Absence života, chladné a matné světlo vzpomínek i složitého vztahu mezi otcem a dcerou se odráží od nově nabývaných zkušeností. Linie se vzájemně kříží a prostupují. Proleterka je počátek. Života pronásledovaného a prodchnutého smrtí. Krátké a dokonale vybroušené věty podtrhují vyprávění, které osciluje mezi první a třetí osobou, a tím vytváří napětí gradující v překvapivém závěru knihy.
Kniha byla přeložena do francouzštiny, angličtiny, němčiny, polštiny a dalších jazyků, získala v roce 2002 prestižní cenu Premio Viareggio. sakriti opis