Profesor HAMU, hudební skladatel a muzikolog dr. Jaroslav Smolka se ve své práci zabývá zvláštním postavením baroka ve vývoji evropského a českého hudebně historického vědomí. Zabývá se periodizací hudby 17. a první poloviny 18. století, jež člení na rané, představované zejména Adamem Michnou, střední, s vůdčím představitelem Pavlem Josefem Vejvanovským, vrcholné, charakterizované zejména tvorbou Jana Dismase Zelenky a Bohuslava Matěje Černohorského a pozdní, kdy doznívají barokní slohové tendence vedle intenzivního rozvoje dalšího slohu – klasicismu (Jan Zach, František Tůma, Josef Seger, F. X. Brixi a dokonce i K. B. Kopřiva). Svou studii dokládá množstvím notových příkladů, jakož i výběrovým seznamem literatury a notových edic. Profesor HAMU, hudební skladatel a muzikolog dr. Jaroslav Smolka se ve své práci zabývá zvláštním postavením baroka ve vývoji evropského a českého hudebně historického vědomí. Zabývá se periodizací hudby 17. a první poloviny 18. století, jež člení na rané, představované zejména Adamem Michnou, střední, s vůdčím představitelem Pavlem Josefem Vejvanovským, vrcholné, charakterizované zejména tvorbou Jana Dismase Zelenky a Bohuslava Matěje Černohorského a pozdní, kdy doznívají barokní slohové tendence vedle intenzivního rozvoje dalšího slohu – klasicismu (Jan Zach, František Tůma, Josef Seger, F. X. Brixi a dokonce i K. B. Kopřiva). Svou studii dokládá množstvím notových příkladů, jakož i výběrovým seznamem literatury a notových edic.