Kniha básníka, spisovatele a výtvarného historika Bohumila Nusky je souborem sedmiverší, členěným do čtyř oddílů podle ročních dob, zachycujících přemítání stárnoucího muže nad literaturou, uměním a společností. Moralita se v nich utkává se sebeironií, kritika současnosti s úžasem a radostí ze života. Autor v dovětku ke knize napsal: "...stránku deníku, nebo dokonce více stran, při povídání si s přáteli i se sebou samým, převést do hutné a rytmizované zkratky a na malé ploše vyjádřit co nejvíce. Nejedná se tu o ,básně´ v běžném smyslu, nýbrž pouze o krátké texty, rytmizované nikoliv rigidně podle nějakého předem stanoveného vzorce, omezené vždy na sedm řádků, jež by měly shrnout emoce a zážitky, dojmy a reflexe, názory a vyznání a hlavně zamyšlení ve výběru úzkém, avšak ne v pořadí, v němž záznamy či snad i praebásnické texty vznikaly. Výjimkou v oné chronologii je několik návratných témat, opakujících se zvláště na počátku a na konci této knihy, jež roční cyklus zrcadlí a naznačují stopy průběhu životního. Rytmizované záznamy vznikaly nejen z vlastní potřeby autorovy, ale i jako sdělení blízkým přátelům, psáno tudíž vskutku sibi et amicorum." sakriti opis