Kniha Pověsti z Čech Josefa Virgila Grohmanna (1831–1919), významného domácího německy píšícího mytologa, je historicky první sbírkou českých pověstí. Toto unikátní dílo je však širší veřejnosti téměř neznámé – ani ne tak proto, že od jeho prvního a dosud jediného vydání uplynulo již téměř 150 let, jako spíš z toho důvodu, že vyšlo pouze v německém jazyce. Díky tomuto účelovému zapomenutí, způsobenému především národnostními předsudky, byly Grohmannovy Pověsti známé jen úzké hrstce odborníků a v českém překladu vycházejí poprvé až nyní. Grohmannova sbírka je cenná nejen pro své historické prvenství, ale i pro svoji nebývalou odbornou úroveň, ve které překonává i četné pozdější sbírky domácího slovesného folkloru. Její autor totiž lidové pověsti chápal jako hodnotu a pramen stojící sám o sobě, který není třeba nikterak literárně upravovat, a svým čtenářům tak jako první u nás předložil komplexní a autentický obraz lidové pověstní tradice. sakriti opis