Vila Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí patří mezi několik významných objektů, které spravuje Úřad vlády České republiky. Podobně jako byl plný zvratů život druhého československého prezidenta, mělo i jeho venkovské sídlo pohnuté osudy. Rezidence byla vystavěna v letech 1930 až 1931 podle projektu architekta Petra Kropáčka a podle představ manželů Benešových měla připomínat venkovská stavení na jihu Francie. V listopadu 1973 - 25 let po smrti svého manžela - sepsala Hana Benešová závěť, v níž odkázala část mobiliáře a vilu s přilehlými pozemky Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře s přáním, vytvořit ve vile památník Edvarda Beneše. Navzdory tomu byl dům převeden do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR, mobiliář z vily odvezen do depozitáře a dům v letech 1977 až 1978 necitlivě adaptován na vládní rezidenci, resp. rekreační středisko. Teprve po roce 1989 se situace změnila a v listopadu 2000 prohlásilo Ministerstvo kultury České republiky někdejší letní sídlo Edvarda Beneše za kulturní památku. V letech 2006 až 2009 prošla vila náročnou obnovou, během níž se charakter vily, včetně vybavení interiérů, vrátil do své původní podoby z 30. let. Vila dnes slouží nejen jako reprezentační prostory předsedy vlády, ale je především důstojným památníkem Hany a Edvarda Benešových, pravidelně přístupným návštěvníkům Sezimova Ústí. Publikace obsahuje texty předních odborníků o stavebním a architektonickém vývoji vily, o jejích interiérech a přilehlém parku a v neposlední řadě kapitolu o životě Hany a Edvarda Benešových. Je koncipována s důrazem na obrazový materiál a na genius loci Benešovy vily. Stěžejní část knihy tvoří fotografie Herberta Slavíka., obsahuje historické fotografie interiérů a exteriérů vily a jejích obyvatel.